× Plzeň 2018 1. 1. – 31. 12. 2018 Smetanovské dny 1. – 22. 3. 2018 Finále Plzeň 19. – 24. 4. 2018 Slavnosti svobody 3. – 6. 5. 2018 Folklorní festival 6. – 10. 6. 2018 Historický víkend 8. – 10. 6. 2018 Skupova Plzeň 13. - 17. 6. 2018 Divadelní léto 1. – 30. 7. 2018 Živá ulice červenec - září 2018 Sportmanie 18. – 26. 8. 2018 Divadlo 12. – 20. 9. 2018 Slunce ve skle 21. - 22. 9. 2018 Bienále kresby bienále Pilsner Fest 6. 10. 2018 Plzeňské oslavy vzniku republiky 27. - 28. 10. 2018 Archiv
Tradiční akce města Plzně

Plzeň 2018

1. 1. – 31. 12. 2018

Plzeňští sokolové převedou své umění na Lokomotivě

Městská sportovní hala TJ Lokomotiva Plzeň se v pátek 19. října od 19 hodin stane dějištěm sokolské akademie, při níž si Sokolská župa plzeňská společně s návštěvníky akce připomene 155. výročí založení v Plzni a zároveň vzdá hold 100. výročí založení samostatné republiky. V programu vystoupí skupiny cvičenců všech věkových kategorií ve skladbách XVI. Všesokolského sletu, sportovci řady odvětí, jako je například sportovní a moderní gymnastika, šerm nebo zápas, předvedou své výkony a chybět nebudou ani taneční vystoupení.


>Oslavy výročí založení republiky

Sokolská jednota v Plzni byla založena 26. října 1863. Zakládací schůze se konala v místnosti spolku Hlahol založeném krátce předtím. První místnost pro cvičení si Sokolská jednota v Plzni pronajala v hostinci U zlatého anděla v Dominikánské ulici, později ve Střelnici na Obcizně a v tělocvičně reálky (dnes Pedagogická fakulta). Už v lednu 1864 se uskutečnilo první veřejné cvičení. V červnu téhož roku měla jednota už 65 členů a podnikat se začaly i první výlety spojené s cvičením.

Podle historických pramenů na jaře 1864 do Plzně přišel hudební skladatel a cvičitel Sokola Hynek Palla, aby převzal vedení zdejší jednoty. Dalším zajímavým okamžikem byl červenec 1865, kdy po požáru nemocnice, na jehož hašení se Sokolové podíleli, vzešel ze sokolského prostředí návrh na zřízení stálého hasičského sboru. Ten byl ustaven v březnu 1869 a kromě 16 městských strážníků v něm bezplatně působilo i 60 dobrovolníků z řad sokolů.

Ve dnech 31. května a 1. června roku 1868 se v Plzni konala velká sláva, svěcení praporu. Sjely se na ni desítky delegací jiných sokolských jednot a dalších spolků, stovky hostů. Připraven byl velký průvod, svěcení u kostela, hostina na Lochotíně, slavnost v areálu lázní a také hudba a tanec. Z Prahy přijel Miroslav Tyrš, což byla pro plzeňské sokoly obzvlášť velká událost.

Sokolský prapor měl velkou symbolickou hodnotu, byl výrazem síly a významu spolku, používaný byl pro reprezentaci při důležitých událostech.  Zhotovení praporu přišlo na 500 zlatých, což se blížilo ročnímu platu začínajícího úředníka. Samotné svěcení mělo také silný symbolický náboj. Prapor měl svoji „matku“ (manželka tehdejšího starosty plzeňské sokolské jednoty obchodníka Jana Kleisla) a čtyři kmotry. Kromě nich ještě řada dalších významných hostů postupně zatloukla hřeb do žerdi praporu, přičemž každý z nich pronesl některé ze sokolských hesel „Smělost v srdci, v paži sílu“, „Silou lví, vzletem sokolím“ a podobně.

Po nadějném rozletu Sokolské jednoty v Plzni ale přišla v 70. letech krize a Miroslav Tyrš dokonce navrhoval plzeňskou jednotu zcela zrušit a založit znovu. Hospodářská krize v letech 1873–1875 velmi silně postihla některé čelné představitele plzeňské jednoty. Podařilo se ji ale znovu stabilizovat a s novým vedením rozeběhnout.  V roce 1881 se už početná delegace Sokolů z Plzně vydala na svěcení praporu Hlaholu a v roce 1882 na první slet do Prahy. Vlastní sokolovnu si plzeňští sokolové postavili až v roce 1896. Sokol byl jedním z příkladů obecně populárních tělocvičných organizací s některými až vojenskými prvky (kázeň, uniformy, společná cvičení apod.).  Díky své organizovanosti mohli Sokolové vystupovat vedle ostrostřelců při různých příležitostech jako organizační služba, několik desítek let se osvědčovali jako součást protipožární služby. Jejich hromadná vystoupení v uniformách účinkovala už za Rakouska jako velká manifestace národní síly a jednoty. Podobnou roli pak hráli i za první republiky a znovu pak třeba při XI. Všesokolském sletu v roce 1948, kdy jejich průvod dával najevo velkou nechuť k novému komunistickému vedení republiky.

Zdroj: Český rozhlas Plzeň, autoři: Tomáš Bernhardt, Michaela Vondráčková


zpět