Od plenérové krajinomalby barbizonské školy k impresionismu. Česká výtvarná scéna a Francie na přelomu 19. a 20. století

Přednáška ve spolupráci s festivalem francouzské kultury Bonjour Plzeň. Přednáší Roman Musil, ředitel ZČG.

Tématem přednášky je reflexe impresionismu na české výtvarné scéně devadesátých let 19. století, tedy v období, kdy si domácí výtvarná kritika teprve definovala rozdíly mezi plenérovou malbou barbizonské školy a impresionismem, s kterým byla někdy mylně zaměňována. Tato bezradnost, kterou je možné sledovat už o desetiletí dříve, vyplývala především z absence vizuální zkušenosti s  novým konceptem impresionistické malby. Ale byla podmíněna také tím, že impresionismus z krajinomalby barbizonské školy v podstatě vycházel, oba novátorské směry měly podobná umělecká východiska a jejich vzájemnou provázanost často vytvářeli i někteří umělci, kteří začínali tvořit nejprve pod vlivem barbizonských mistrů ve Fontainebleau, aby později změnili prostředí a osvojili si techniku i zásady impresionistů. Také proto nebylo pro recenzenty výstav zpočátku snadné naučit se rozlišovat obě tyto umělecké polohy, které někdy dělila jen velmi tenká hranice. V českém prostředí je reprezentují práce dvou významných „českých Pařížanů“ Antonína Chittussiho na jedné a Václava Radimského na druhé straně. Česká výtvarná kritika získávala potřebnou jistotu pro své soudy až s novou zkušeností, získanou na začátku nového století, kdy byly v Praze uspořádány dvě samostatné výstavy, na nichž byl francouzský impresionismus poprvé představen pražskému publiku.